Drsné

Podnikatel Bublinka se obrátil na svého společníka Šumáka: "Kolego, chci jaksepatří oslavit padesát let trvání naší firmy. Ale musí se při tom něco dít, nesmí to nic stát a zaměstnanci musí být spokojeni." Šumák navrhuje: "Tak se oběs! Bude se tu něco dít, nebude to nic stát a zaměstnanci budou spokojeni!"

"Víš, jaký je rozdíl mezi ženskou a divokým prasetem?" ptá se kamarád kamaráda. "Ne." "Ženská, když hledá žalud, tak si při tom neumaže rypák."

V hospodě se ptá starý Ducháček svého kamaráda: "Prý je tvoje milá tchýně na smrt nemocná?" Ten zamračeně odpoví: "Ani jedno, ani druhé, ani třetí, není ani milá, ani nemocná, ani smrtelná!"

Žebrák leží v prázdném pokoji opuštěného baráku, chytá brouky a všelijakou havěť, která leze po zemi, a dává si úlovky do pusy. Přišel za ním jeho kolega z branže, také žebrák. Ten, když viděl, co provádí, tak se zděsil: "Proboha, ty žereš ty potvory?" "No dovol, copak jsem nějaké prase? Já je nejím, jenom z nich vycucávám šťávu."

Moše Schildenberg se náhle skácel v synagoze na zem a byl mrtev. Roubíček dostal za úkol na smutnou událost šetrně připravit jeho ženu. Zaklepe tedy u Schildenbergů a když se otevřou dveře, zeptá se: "Bydlí tady vdova Schildenbergová?" "Bydlí," odvětí žena, "já jsem Schildenbergová, ale nejsem vdova!" Roubíček reaguje: "Chcete se vsadit?"

"Sire, přišel dopis od radního, který píše, že chce přes bažinu za vaším domem postavit silnici. Mám poslat odmítavou odpověď?" ptá se sluha Iceman. "Nikoli, Jean," praví sir McHot, "to by nepomohlo a trvalo by to moc dlouho, než by se celá záležitost vyřešila. Napište mu, že souhlasím, ale musí si tu cestu přijít zítra vykrokovat."

"Pane Choděro, jak je to s tou vaší kozou, co jste ji učil, aby nemusela žrát?" ptá se soused. "Ale, chuděra," prohlásí Choděra, "už to skoro uměla a najednou chcípla!"

Jarmil si podává inzerát, jehož text zní: "Daruji hada škrtiče, již prověřený, nutno odmotat z tchyně."

Bylo, nebylo, v zámeckém rybníce prala na valše mladá dívka prádlo, když v tom se znenadání utrhl ze skály nad rybníkem velký kus kamene a dívku úplně rozdrtil. Tuto scénu viděl zámecký pán Radovan II. Pobuch z Modliškovic a povídá hraběnce: "Ten vodní kámen je ale prevít, už mi takhle zlikvidoval třetí pračku!"

Pan Kočka se stavil na večeři v restauraci: "Pane vrchní, v jídelním lístku vidím, že máte vepřové kotlety, hovězí roštěnou, drůbeží játra a dokonce i klokaní steaky. Nevím, co si vybrat, co byste mi doporučil vy?" "Dejte si sekanou, pane. V ní budete mít všechno."

"Ty, Bernarde, proč máš pořád ruku na poklopci?" ptá se kamarád kamaráda. "Abych náhodou nezapomněl, až půjdu na malou, rozepnout zip."

Důchodci Hnízdil a Vyleťal si vykračují po hřbitově. Pan Vyleťal pronese: "Podívejte se, pane Hnízdile, to je ale krásná hrobka. Čípak to asi je?" "No jo, Rotschildovi," na to Hnízdil, "ti si žijou, ti si žijou..."

"Bille, kolik je dva krát dvě?" ptá se Billa kovboj Mlaskavej John. "Čtyři," odpoví Bill. "Správně. A kolik je tři krát tři?" "Devět!" na to Bill. Načež Mlaskavej John vytáhne pistoli a Billa odpráskne. Barman se diví: "Proč jsi ho zastřelil? Vždyť ti nic neudělal!" Mlaskavej John zakroutí hlavou: "Jak to, že ne? Moc věděl!"

V rodině Šoustalovic se narodila čtyřčata. Jejich kočka to se zájmem pozoruje a pod vousy pronese: "To jsem teda zvědavá, kolik jich utopí..."

"Včera jsem měl konečně radost, že jsem opět uviděl svou tchýni!" svěřuje se jeden přítel druhému. "Ty máš rád svoji tchýni?" diví se druhý. "Ne, včera mě zavolali k identifikaci!"

Sedí dvě mouchy na poctivém, chlapském hovně dřevorubce Buka. Jedna si pšoukla a ta druhá ji peskuje: "Ty jsi ale prase, prdět u jídla!"

"Víš, jaký je rozdíl mezi hovnem a jízdním kolem?" ptá se pan Breburda souseda. "Ne." "Žádný, když do toho šlápneš, tak jedeš."

Holič Břitvík už podruhé řízl zákazníka, proto zapřádá hovor, aby odvedl pozornost: "Vy jste už u nás někdy byl?" Zákazník klidně odpoví: "Ne. O ruku jsem přišel ve válce!"

Jede kůň a táhne vůz, na kterém sedí vozka a za ním dva velké demižóny. Vozku zastaví policejní hlídka a ptá se, co že to veze. "Banánovou šťávu!" řekne s klidem vozka. Policajti se zamyslí a ten chytřejší z nich povídá: "Banánovou šťávu, to jsem nikdy neslyšel, můžu ochutnat?" Vozka přikývne. Policajt si nalije, ochutná a hned to s odporem vyplivne. "Fuj, vždyť je to moč!" šklebí se policajt. Vozka se usměje, práskne bičem a mlaskne na koně: "Hijé, Banáne!"

Paní Vránová prosí svého manžela: "Miláčku, slib mi, že až umřu, tak mě necháš spálit a popel rozsypeš po naší zahradě." Vrána jí na to odvětí: "No to určitě, zvedne se vítr a budu tě mít zase v kuchyni!"

Pavel Šusťáček luští křížovku a přemýšlí nad jedním slovem: české středověké palivo na šest písmen. Po delší chvíli vykřikne: "Už to mám, to je přece Jan Hus!"

Pan Nejedlý se ptá kolegů v hospodě: "Chlapi, víte, jaký je rozdíl mezi modrookou holkou a klystýrem?" "Co to máš za debilní otázky? To teda nevíme!" sborově odpovídají chlapi u stolu. "No, ten rozdíl je hlavně ve slově sedává. Holka modrooká sedává u potoka a klystýr se dává do prdele."

"Proč v domově důchodců neexistuje šikanování?" ptá se jeden druhého. "Nevím." "Protože tam nikdo neví, za kolik to má!"

Přijde kostra do řeznictví. Prodavačka se jí ptá: "Dobrý den, máte nějaké přání?" Kostra bez rozmyšlení praví: "Ne! Já se jen dívám, co se teď nosí."

Malý Románek si vykračuje po ulici, drží se maminky za ruku. Najednou spatří žebráka, který má jednu ruku, jednu nohu a jedno oko. Románek se na něj zadívá a povídá: "Mami, kterej je tohle Pokémon?"

Tři ženy se hádají, která z nich má větší vagínu. Paní Velká povídá: "Mému muži tam vleze ruka až po loket!" Paní Široká kontruje: "Pche, to nic není, ten můj mi tam strčí ruku až po rameno!" A ta třetí se mírně nakloní před sebe a povídá: "Franto, vylez!"

Potkali se dva milionáři, Albert a Cyril. "Pročpak chodíš ve smutečním, Cyrile?" zajímá se Albert. "Ale, zemřela mi žena, Alberte. Nejdřív jezdila ve škodovce. Rozflákala ji a nic se jí nestalo. Pak nabourala audinu a zase to bez úhony přežila. Nakonec chtěla závodit, prý ať jí koupím jaguára..." "A koupil jsi jí ho?" ptá se Albert. "Koupil. Vešla do garáže a on ji sežral!"

Tchyně se rozhodne vyzkoušet své dva zetě. Přijde k tomu bohatšímu a na zahradě schválně spadne do bazénu a simuluje, že se topí. Zeť Cicvárek přiběhne, okamžitě skočí i v oblečení do vody a zachrání ji. Ráno se zeť Cicvárek probudí, před vchodem do jeho rezidence se vyjímá nová Škoda Octavia a za stěračem je na lístku napsáno: "Děkuji, tchyně." Další zkouška čeká na zetě Hanáka, který bydlí poblíž řeky. Tchyně jakoby náhodou spadne do proudu, zeť se za ní dívá, jak odplouvá do dáli, a nechá ji utopit se. V noci přemýšlí, že přeci jenom by potřeboval nový automobil a že měl tchyni možná raději zachránit a že oktávie by nebyla k zahození. Ráno vstane a před vraty stojí nový mercedes s nápisem: "Děkuji, tchán."

Do hodinářství vejde nasupená zákaznice a láteří: "Pane vedoucí, když jsem tady před dvěma měsíci kupovala tyhlety hodinky, tak jste mi říkal, že mi vydrží až do konce mého života!" Vedoucí hbitě odvětí: "Ano, paní Zavřelová, ale tenkrát jste vypadala strašně!"

Mistr říká pomocníkovi: "Slávo, chyť ten kabel!" Sláva chytí kabel a mistr se ptá: "Koplo tě to?" "Ne." Mistr si oddechne: "Tak toho druhého se radši nedotýkej, jsou v něm dva tisíce voltů."

Je krásná májová noc a na lavičce v parku sedí Honza Šoupálek se svou láskou a líbají se. Najednou ona povídá: "Promiň, Honzíčku, asi jsem ti spolkla žvýkačku..." "To nebyla žvýkačka," odvětí Šoupálek, "to jsem si jen odkašlal."

Moře vyplaví na břeh ostrova ztroskotanou loď s Američanem, Čechem a Rusem. Po chvíli se rozhrnou křoviny a z nich vyleze tlupa kanibalů. Jejich náčelník Wei-Hwa-Huang pronese plynulou francouzštinou: "Popravíme vás moderní metodou." A už vytahují zrezivělou gilotinu. Náčelník hlásí: "Půjdete na smrt podle abecedy!" První je na řadě Američan. Kanibalové spustí gilotinu. Ta se však zastaví pár centimetrů nad jeho krkem. Náčelník ho ihned osvobozuje a přitom říká: "Bohové se nad tebou smilovali, proto tě pustíme a ještě ti splníme tři přání!" Američan si přeje loď, pár kanibalů na pádlování a jídlo na cestu. Následuje Čech. Kanibalové spustí gilotinu. Ta se však opět zastaví kousek nad jeho krkem. Náčelník ho ihned osvobozuje a přitom říká: "Bohové se nad tebou smilovali, proto tě pustíme a ještě ti splníme tři přání." Čech praví: "Přeji si loď, pár kanibalů na pádlování a klíč dvanáctku, abych vám to mohl opravit."

Z operačního sálu vyjde unavený doktor, na lavičce ho čeká zkroušený mladý muž. "Pane Liško," praví doktor, "vaši ženu se nám po té autonehodě podařilo stabilizovat. Bohužel, upadla do komatu a v takových případech je možné, že v něm zůstane i několik desítek roků. Manželce budete muset 3x denně podávat umělou výživu hadičkou, vždy po pár hodinách ji musíte otočit, aby se jí neudělaly proleženiny, měnit jí savé vložky na malou potřebu, umývat ji po velké a přitom k ní něžně a laskavě mluvit, protože je celkem možné, že bude všechno vnímat a slyšet. Po dvaceti letech se může stát, že se na okamžik probere, otevře oči, pozná vás, usměje se a znovu upadne do komatu na dalších dvacet let." Doktor chvíli pozoruje mladého muže, jak postupně bledne a jinak mění barvy. Potom ho kamarádsky poplácá po zádech a říká: "Nebojte se! To byl jen žert. Nepřežila to."